O přihlášení k trvalému pobytu kolují nejrůznější nepravdy. Někteří majitelé bytových domů dávají do nájemní smlouvy ustanovení, že se nájemce nesmí v bytě přihlásit k trvalému pobytu, a nájemci se bojí ozvat, aby neměli problémy. Skutečnost je však odlišná a tentokrát je právo na straně nájemců

Drahé a nedostupné hypotéky a nejistá ekonomická situace výrazně zasáhly pražský rezidenční trh. Za celý loňský rok developeři v Praze prodali jen 2400 nových bytů, což je nejméně za posledních 20 let. To je takřka stejně, jako se prodalo v dosud nejsilnějším druhém čtvrtletí roku 2021. Meziročně se prodeje v hlavním městě loni propadly o 63 procent. V roce 2021 se prodalo dvaapůlkrát více bytů než loni. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti Ekospol, která trh s novými byty v Praze monitoruje a prodejní data následně zveřejňuje nejdéle ze všech subjektů na trhu.

Daň z nemovitosti platíme sice v průběhu května, avšak aby mohla být vypočítána správná výše daně, je nutné podat do konce ledna přiznání k této dani, nebo informovat finanční úřad o změnách, které se odehrály v průběhu minulého roku.

Ceny nemovitostí na jižní Moravě prošly za poslední rok výraznou změnou. Ještě v květnu loňského roku se například ve Znojmě nabízely dvoupokojové byty za průměrnou cenu 3,89 mil. Kč. Nyní se tytéž byty v průměru nabízí za 3,2 mil. Kč. Stejně tak došlo k poklesu cen i v Hodoníně. Průměrná cena bytu 2+1 poklesla za posledních 9 měsíců z 3,2 mil. Kč na 2,9 mil. Kč. Je reálné, že bude zlevňování pokračovat i nadále, nebo se ceny nemovitostí dostaly na hodnoty, pod které již neklesnou?

Většina starších nemovitostí, ať bytů či domů, vyžaduje rekonstrukci tak, aby nová podoba vyhověla novým majitelům. A nejde jen o vnější efekt. Často je třeba jít do hloubky, vyměnit rozvody, dát nové omítky a někdy i nové dispozice. Již při těchto úvahách je dobré vyhledat odborníky.

Poslanecká sněmovna v roce 2022 schválila novelu zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, která rozšířila okruh uživatelů, kteří mají povinnost používat od 1. ledna letošního roku datovou schránku. Jsou mezi nimi spolky, nadace, ústavy, obecně prospěšné společnosti, různá sdružení, OSVČ, a také více než 72 tisíc SVJ.